Vybrala jsem si retrievery a working testy

Můj zájem o zvířata obecně a hlavně pejsky je spjatý s mou osobou od doby, kdy pamatuji. Dnes už mohu říct, že je to určitým způsobem část mého já a srdeční záležitost. Od doby, kdy se mé schopnosti dítěte trochu posunuly od chození na nočník a jezením rukama, jsem byla pevně rozhodnutá pro studium veterinárního zaměření a pozdější práci se zvířaty a hlavně se psy. Musím říct, že je mi ze srdce blízká každá psí dušička, ale přeci jen retrieveři se stali mým osudem. Když jsem ke 12 narozeninám dostala od mého táty své první štěňátko, labradořího kluka Rexe (Rex Z Malé Dománě), můj svět se jako mávnutím kouzelného proutku změnil a vlastně od toho okamžiku směřuje stále stejným směrem, jen cestou sbírám stále více vědomostí a zkušeností. Dokážete si asi představit nadšení dvanáctileté holky z malého chundelatého, heboučkého, černého labradora. A také euforické vystřízlivění, že z toho malého miláčka roste velký nezbeda a je třeba to rychle uchopit, než se rodiče zblázní (než zase něco rozkouše, vyhrabe nebo počůrá…) a tak začala naše cesta s Rexíkem od trénování na OVVR s panem B. Kovářem, T. Nováčkem přípravou na další lovecké zkoušky (SZVP, ZPR…) až po uvedení pojmu WT (working testy) se třetím do party, M. Rytířem. Začátky byly těžké a do tehdejší společnosti (zarytých myslivců s názorem, že retriever, když nemá „U“ je stejně k ničemu) zavádět úplně nový sport, a hlavně úplně nový pohled na trénování retrieverů, se zdálo být v prvních letech téměř nemožné. Ale podařilo se!

S odstupem 20 let a nabalením dalších nadšenců a průkopníků WT v Čechách se nemožné stalo skutečností a dá se říct, že se dílo povedlo. I když WT jsou stále méně známé, než „klasický“ lovecký výcvik, těší se velkému zájmu z řad „nelovců“ a určitě má své platné místo v české kynologické společnosti. Další moji svěřenci pro WT svět byly fenky FCR, Ariel Od Černé Perly a Carissima Bella Od Černé Perly, které dosáhly fantastických výsledků, bez splnění FT (field trial). Tak daleko s jejich „upovídaností“ v práci se zvěří jsme se nedostaly. Rexíka jsem musela nechat jít měsíc před jeho sedmnáctými narozeninami a musím říct, že to bylo jedna z nejtěžších chvil v životě, s čím jsem se musela vyrovnat a NIKDY nezapomenu na vše, co mě naučil a na všechny ty krásné chvíle, které jsme společně prožili! Po flatích holčičkách se opět mé srdce obrátilo zpět k labradorům a dnes mám ještě dva labradoří kluky Henryho a Kimiho. Moji dva první trialový labradoři (Watefriend Heavy Storm a Amazing Tazio Crazy Blues)

WT jsou sport, který se zrodil v Anglii, kdy se jednoduše nechtělo plýtvat ulovenou zvěří pro přípravu a učení loveckého psa. Vznikly textilní dummy zvěře a trénovalo se systémem simulace lovu s těmito pomůckami. Časem se z toho vyvinul samostatný sport, který se v celém Světe těší velkému zájmu. WT jsou rozděleny do 3 úrovní obtížnosti – beginners, novice a open. V některých zemích EU jako např. ČR máme ještě jednu „předtřídu“ a to puppy. Každá třída má svůj popis, co by měl pes v této třídě zvládat a kouzlo toho všeho je, jako u praktického lovu, že vlastně nikdy nevíte, co si rozhodčí v daném terénu vymyslí. Výkonnostní limity jsou samozřejmě v daných třídách vždy ctěny.

Od doby, kdy se pořádaly první WT soutěže v Čechách (r. 2003) už uplynula velká spousta času a úroveň psů se obrovsky zvedla a rok od roku lze vidět obrovské posuny, kterých jsou naši retrieveři schopni. Je to kolikrát až neuvěřitelné, jak moc dobře lze pracovat se psem na velkou vzdálenost s téměř stoprocentní přesností.

Jsem vlastně i po těch letech stále uchvácena.