Pořizujeme si štěňátko

Podíváme se společně na co všechno si dát pozor při výběru štěňátka a na co se připravit, když už vybereme konkrétní plemeno.

Jste rozhodnutí, že váš život chcete obohatit o čtyřnohého člena a pokukujete po štěňátku. Ze všech stran se na vás valí hromady informací a inzerátů, ze kterých jde hlava kolem. V každém se píše něco jiného a primárně narážíte na dva základní tábory, psi s PP (průkazem původu) a psi bez PP.

Koukneme se tedy trochu více pod pokličku toho, kde je, jak se s oblibou říká, zakopaný pes.

 Lidé, kteří vlastní doma psa bez PP se mnohdy uchýlí a někdy i za přitakání veterinárního lékaře, k přesvědčení, že fena by měla mít jednou za život alespoň jeden vrh a přeci oni si chtějí nechat po své milé Žofce štěňátko. Na první pohled to nevypadá zle, však nikdo nikomu neubližuje, ALE chovatelství s sebou nese velkou zodpovědnost, vzdělanost a náklady. Taková psí holka Žofka, např. labradorka bez PP, může a nemusí být opravdu labrador, byť tak vypadá a může být geneticky zatížena nemocemi, které vesele předá na své potomky a ti budou pokračovat dál a dál. Takže „nevědomky“ můžete pořídit štěňátko, se kterým budou nemalé náklady v rámci veterinární léčby a hlavně, jak kvalitní život ten pejsek bude mít po zdravotní stránce. Samozřejmě nehody se stávají, a proto i pro taková štěňata, která přijdou na svět, je třeba zajistit skvělé rodiny, ale s podmínkou kastrace ve vhodném věku, aby se zamezilo dalšímu množení.

Hledejte VŽDY seriózní chovatelskou stanici, kde je prokazatelně jasné, že se svým psům věnují, mají náležitá zdravotní vyšetření a to i nad rámec povinností, které ukládá klub chovatelů daného plemene. V případě, že si pejska kupujete „JEN“ jako mazlíčka, nenechte se zlákat vidinou ušetření za koupi štěněte bez PP a argumenty, že přeci na výstavy chodit nepotřebujete. Tím, že si pořídíte štěňátko z Vámi vybrané a prověřené CHS, si zaručíte, že si opravdu pořizujete dané plemeno a že rizika vzniku jakéhokoliv geneticky přenosného onemocnění, jsou co nejnižší a hlavně máte jistotu určitých povahových vlastností.

Pokud narazíte na nabídku – nechtěné krytí nebo nakrytí před uchovněním, prověřte si všechny informace předem, jak a proč k tomu došlo, zda jsou opravdu jedinci ve fázi k uchovnění nebo došlo k nakrytí před kastrací atd. Nehody se opravdu mohou stát, ale je potřeba se ujistit, že nepodporujete množitele či zisku chtivé rádoby chovatele psů bez PP nebo psů s PP bez uchovnění.

To, že pes / fena neprojde až k cílenému uchovnění je proto, že mu / jí např. vyšly špatné hodnoty při hodnocení rentgenů kyčelního a loketního kloubu – DKK / DLK. Chovatelský klub daného plemene vždy stanovuje max. hodnotu stupně zatížení pro vznik dysplazie kyčelního a loketního kloubu. Tady ovšem je třeba zpozornit, pokud rodiče mají DKK a DLK s nálezem, je třeba počítat s tím, že Vaše štěně ho bude mít také. Takže preferujte pouze takové CHS, které mají pro svůj chov pouze 100% zdravé jedince.

Dalšími podmínkami pro různá plemena může být třeba BAER test (vyšetření na vrozenou hluchotu), testy na epilepsii (LAFORA epilepsie) atd.

Další z podmínek je hodnocení exteriéru psa, zda se drží v souladu s předepsaným standardem plemene nebo ne. Většinou se jedná min. o jednu klubovou výstavu ( kde je specialista na konkrétní plemeno ) a jakoukoliv národní či mezinárodní výstavu. A v neposlední řadě u mnoha plemen a obzvláště loveckých plemen je zde podmínkou k uchovnění ověření vrozených vlastností či základní zkouška z výkonu. U retrieverů se jedná o OVVR (ověření vlohových vlastností retrievera) a např. u pasteveckých či služebních plemen je to Bonitace … atd.

Každopádně každý oficiální kynologický klub daného plemene nebo skupiny sdružujících plemen, který spadá pod ČMKU a následně FCI, určuje přesné podmínky pro uchovnění a tyto informace jsou veřejně dostupné a lze si všechny informace ověřit, popřípadě se poradit s poradcem chovu daného plemene. 

Myslím, že hlavním důvodem, že se někdo uchýlí ke koupi psa bez PP, je nevědomost a finance. Je třeba si zde přiblížit takový malý rozpad ceny pořizovaného štěňátka s PP. Chovatel jako takový musí v prvním kroku založit a registrovat u ČMKU chovatelskou stanici (samozřejmě za poplatek – já platila v roce 2017 3 500 Kč) a dále se věnovat výběru a péči psům, kteří budou zařazení v jeho chovatelském programu. Pořízení štěněte s PP se plemene od plemene liší, ale pojďme si dát pro příklad třeba labrador retrievera z trial linie. Cena štěněte po zdravých a úspěšných rodičích z pracovní linie, se pohybuje od 1 600 € do cca 2500 €. Náklady na kvalitní krmení, zdravotní péči, výchovu a výcvik, zdravotní testy a účast na soutěžích k ověření a doložení kvality psa / feny se šplháme bez nadsázky na statisíce a nikde nemáte jistotu toho, že to klapne a vy budete mít chovného psa nebo fenu. V případě, že neklapnou zdravotní testy nebo cokoliv jiného, jedete znova do stejného kolotoče. Proto mi opravdu přijde neadekvátní rozčilovat se na chovatele, že už neví, co by si za to štěně řekli a že tolik ten odchov zcela určitě nestojí. Ano, reálná cena za odchov a veterinární ošetření štěňátka není rovnítkem za požadovanou cenu, ale je třeba si prolnout do ceny know-how chovatele a co všechno za tím, že ty štěňátka jsou na světě a vy si můžete pořídit domů zdravého psa, dle svých předpokladů pro určité zaměření, stojí. Kynologie nabízí nesčetná zaměření a každý si dle své preference vybírá danou chovatelskou stanici, dle svého budoucího zájmu, co s pejskem chce dělat.

Pokud si chcete pořídit pejska určitého plemene, bez jakýchkoli ambicí pro show svět = výstavy, lov nebo sport, zaměřte se primárně na zdraví rodičů a jejich předků a jejich povahové vlastnosti. Výsledky soutěží pro Vás nebudou prioritou a směrodatné a je dobré to chovateli sdělit.

Je tady určitě i varianta si vzít pejska z útulku. Zde je ale teprve potřeba obezřetnosti a hlavně umět dobře zhodnotit své možnosti. Pokud pořizuji štěně nebo mladého pejska z útulku, je třeba si uvědomit, že třeba nebude mít naučené základní hygienické návyky. Většinou se jedná o nalezená štěňátka někde pohozená v brzkém věku a nemají tak naučené ani základní dovednosti od matky.

Jsou to uzlíčci s nemilým startem a je třeba obrovská kupa trpělivosti a obzvláště, pokud pořizujete už mladého pejska, který už může mít naučené zlozvyky z minulého domu, anebo se od narození někde potuloval. Nechci tady zdlouhavě rozepisovat problematiku těchto psů, chci jen upozornit na to, že pokud si berete takového pejska, velmi dobře si to rozmyslete, zda jste schopni a ochotni čelit případnému problematickému chování a vynaložit dostatek úsilí pro zajištění kvalitního života Vašemu psovi.

Závěrem bych tedy chtěla říct, abyste vybírali plemeno dle svých časových, fyzických a finančních možností. Věnovali dostatek času přípravě na nového člena rodiny, dostatečně se informovali o všem s vybranou chovatelskou stanicí a nenechali se zlákat rádoby chovateli k podporování množení psů bez PP.

Věnujte dostatek času i výběrem vhodného veterinárního lékaře, případně centru s péčí o pohybový aparát a zda v blízkosti nebo dojezdové vzdálenosti máte trenéra, který Vám případně pomůže s výchovou.

S úctou a láskou ke všem pejskům,

Lucie